Makroekonomika

Inflace v ČR v roce 2024: co říkají data ČSÚ a co z nich nevyčtete

Průměrné číslo 2,4 % skrývá strukturální rozdíly, které se dotkly každé domácnosti jinak.

Tabulky inflačních indexů a pero na modrošedém povrchu

Průměrná roční míra inflace v České republice dosáhla v roce 2024 hodnoty 2,4 % podle dat Českého statistického úřadu. Toto číslo se na první pohled zdá jako zvládnutý návrat k normálu po inflačním vrcholu let 2022–2023. Jenže průměr je statistický nástroj, který sloučí velmi odlišné příběhy do jednoho čísla. Potraviny zdražily o 3,8 %, energie naopak zlevnily v průměru o 5,2 % díky poklesu velkoobchodních cen zemního plynu na evropských trzích. Bydlení, zejména nájemné v krajských městech, vzrostlo o 6,1 % a stalo se největším zdrojem inflačního tlaku pro domácnosti střední třídy. Zdravotní péče zaznamenala nárůst 4,7 %, přičemž do tohoto čísla se promítlo zejména zvýšení doplatků za léky. Rekreace a kultura zůstaly relativně stabilní s růstem 1,3 %. Co z tohoto přehledu vyplývá pro konkrétní rodinu? Záleží zásadně na tom, jak velkou část příjmu vydává za nájemné a zdravotní péči. Domácnosti v krajských městech závislé na nájemním bydlení pocítily reálnou inflaci výrazně nad celostátním průměrem. Naopak vlastníci nemovitostí s fixovanou hypotékou zaznamenali faktický pokles reálných nákladů na bydlení. Agregátní číslo ČSÚ je metodologicky správné, ale pro porozumění životní úrovni konkrétních skupin obyvatelstva je třeba sestoupit na úroveň disagregovaných dat.

← Zpět na přehled článků